Z historie hasičského sboru v Sudicích

Založení a vznik jakéhokoliv sdružení nebo organizace není jednoduchá záležitost. Vždy je potřeba několika lidí, kteří většinu aktivit jak se říká "potáhnou" a druhou velkou skupinu, která pomůže dojednané aktivity podpořit jak morálně, tak fyzicky.

V Náměšti nad Oslavou byl založen Požární sbor v roce 1873, \' Březníku 1894, v Ketkovicích 1906 a v sousedních Rapoticích 1914. Okresním úřadem v Třebíči bylo roku 1925 nařízeno, aby se hasičské sbory "ustanovily v těch obcích, kde tak ještě nebylo učiněno". Tedy i v naší obci Sudicích. Ale sudičtí občané stále nebyli ochotni vzít na sebe tíhu odpovědnosti, kterou členství v hasičském sboru a s tím související povinnosti obnáší.

K založení hasičského sboru v Sudicích bylo přikročeno 28. října 1928 na návrh tehdejšího starosty obce a řídícího učitele na místní škole Cyrila Pavlíčka. K ustavující schůzi se sešlo 29 místních občanů. Prvním starostou sboru byl zvolen pan František Břoušek, rolník, č.p. 30 a pan Cyril Pavlíček se stal jednatelem. Členové sboru skládali slib, jehož znění se bohužel nedochovalo. Sbor dobrovolných hasičů v Sudicích byl začleněn do okrsku mohelského.

Pro zajímavost: sbor se usnesl, že zakoupí látku na "parádní oblek" za 26 Kč/ lrn s 3% slevou u místního krejčího pana Hermana a u něho si lze nechat oblek i ušít. Nebo si nechat ušít oblek "kdo kde chce"! Pracovní oblek p. Herman ušije za 22 Kč. Parádní oblek si nechal ušít každý člen sboru sám, takže byl i jeho majetkem. Ostatní výstroj a výzbroj se zakoupila od hasičských závodů a.s. Čechy u Prostějova, částka 23.460 Kč se vypůjčila. Slavnostní odhalení a vysvěcení ruční stříkačky se uskutečnilo 21. července 1929. Sbor zvolil za kmotru paní Marii Břouškovou, č.p. 30.

Začátkem roku už bylo započato s výstavbou hasičského skladiště. Finanční prostředky na činnost sboru byly získávány sbírkou po obci.

Tehdejší "správní výbor sboru" obsahoval i některé zajímavé funkce, které dnes již prakticky neexistují. Volil se starosta sboru, místostarosta, jednatel, pokladník, revizoři účtů, ale i delegáti a například rozhodčí soud. Pak se ještě volilo náčelnictvo sboru. Tam stál nejvýše samozřejmě náčelník, pak následoval podnáčelník, velitel, četař požárního družstva, četař samaritánský, zbrojíř, trubač a vzdělavatel.

Rozhodčí soud dbal na to, aby členové sboru dodržovali jimi dodržovaný slib a podle něho jednali jak ve sboru, tak i ve veřejném životě. Byly případy, že někteří bratři hasiči byli za své jednání a chování napomínáni, na určitou dobu jim byla odňata práva hasiče a došlo dokonce i k vyloučení ze sboru. Bylo důsledně vyžadováno, aby se každý hasič povinně zúčastnil schůzí, nebo se řádně omluvil. Bylo zdůrazňováno, že účastí na schůzích se prakticky procvičuje účast na hasičských cvičeních, nebo dokonce při požárním zásahu. Bylo odhlasováno, že neomluvená účast na schůzi bude pokutována 1 Kč a při třikrát neomluvené absenci hrozilo vyloučení ze sboru.

V roce 1933 se konala Okresní valná hromada v Opatově. Na ní se rozhodlo, že sudický hasičský sbor bude převeden do bližšího, náměšťského okrsku. V tomto roce byly do sboru, do samaritánské čety, přijaty dvě ženy: paní Anna Vyhnalíková a paní Vítězslava Kostelecká.

Rok 1934 byl kritický pro existenci sboru, který nebyl schopen splácet "úmor a úrok" dluhu ve výši 25.000 Kč. Obec jako taková neučinila žádné opatření, jak sboru okamžitě pomoci. Až v roce 1935 vzala obec na sebe finanční zatížení sboru a tím bylo vše zachráněno.

Zajímavým dnem v historii sboru byl 12. květen 1935. V Sudicích bylo naplánováno na odpoledne velké okrskové hasičské cvrčení. Ovšem den začal neplánovaně už před půl pátou ráno, kdy trubač svolával hasiče znělkou "HOŘÍ"! V deseti minutách byl téměř celý sbor i se stříkačkou na cestě do Rapotic, kde hořela Tesařova stodola.

Členové sudického hasičského sboru se ihned zapojili do "hasících a záchranných prací",ale už ve dvě hodiny odpoledne se na sudické návsi vítali účastníci okrskového cvičenř, a že jich bylo! Přijeli účastníci z Jinošova, Jasenice, Pucova, Hlubokého, Mohelna, Oslavan, Senorad, Ketkovic, Vysokých Popovíc, Rapotic, Kuroslep, Březníka, Kralic, Náměště nad Oslavou, jedem sbor z Třebíče a domácí Sudice.

Cvičení proběhlo k všeobecné spokojenosti všech zúčastněných a bylo zakončeno veselicí v hostinci u Frančiců.

Již bylo zmíněno, jak se získávala finanční hotovost pro sbor. Až v roce 1935 se objevuje v zápisech ze schůzí, že "roční příspěvek od každého člena pro sbor jest 75 hal". V roce 1940 byl odsouhlasen příspěvek 1 Kč.

Ve válečných letech 1939 - 1945 se činnost sboru soustředila hlavně na cvičení svých členů jak po stránce teoretické, praktické tak i pořadové. Plesy a taneční zábavy byly zakázány, takže i možný přísun finančních prostředků byl omezen. Nějaké peníze sbor získal za spoluúčasti na divadelních představeních "Maryša" a .Na tý louce zelený".

Sborový výbor stále naléhal na potřebu omladit hasičsky c­tak v roce 1941 byl napsán "přípis k sudické mládeži", aby přišla na schůzi sboru, že jim tam bude vysvětleno, co činnost sboru obnáší. Ovšem založit "hasičský dorost" se stále nedařilo.

Akceschopnost sboru se zvýšila v roce 1944, kdy byla zakoupena motorová stříkačka od firmy Boh. EBERT z Prahy za 28.49,- a v roce 1946 od pana Fikse, obchodníka z Třebíče "dopravní auto" za 40.000 Kč.

Po "revolučních" událostech v roce 1948 došlo ve organizacích na různé "akční výbory a pětileté plány organizace a výstavby". V tuto dobu bylo například rozhodnuto o přistavbě a rozšíření hasičské zbrojnice a o výstavbě protipožární nádrže v obci. Na stavbu hasičské zbrojnice byl každý člen sboru  povinen nalámat 1 m/3 kamene a ten dopravit ku zbrojnici".

Na valné hromadě 26. září 1949 se se sudickým hasičským sborem rozloučil zakládající člen sboru, velitel a jednatel pan Cyril Pavlíček, který odcházel působit na školu do sousedních Kralic. Panu Pavlíčkovi poděkoval za jeho práci ve sboru i pro sudickou obec tehdejší předseda MNV p. Hradecký a sudičtí hasiši ho jmenovali "Čestným velitelem sudického hasičského sboru".

Na tomto místě je v knize "Protokolů, neboli zápisů ze schůzí" několik listů vytrženo. Ten následující zápis je z Výroční schůze 12.12.1965, ale to už jsme měli název: Místní jednota československého svazu požární ochrany.